Archív kategorií: Historické památky
Nejstarší most, který stojí přes řeku Vltavu je právě Karlův most. Je to zároveň druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Karlův most nahradil předchozí most Juditin, který byl stržen v roce 1342 při jarním taní ledů. Stavba Karlova mostu začala v roce 1357 a byla dokončena v roce 1402. Praha se tak stala díky novému mostu významnou cestou evropských obchodníků. Na mostě je jednatřicet sochami a sousoší. Oficiální název Karlův most byl vžit až kolem roku 1870. Předtím se mu říkalo pouze most Kamenný nebo Pražský. Most je dlouhý 515,76 metru a jeho šířka kolísá mezi 9,40 a 9,50 metru. Výška je 13 metrů nad normální hladinou.
Moste tvořen 16 oblouky. Během své délky je most třikrát zalomen a proti proudu řeky je mírně vypuklý. Na mostě jsou také tři věže. Na Malé Straně je to menší a větší Malostranská mostecká věž. Na druhé straně je to Staroměstská mostecká věž. Tato věž však nestojí na krajní opěře mostu, jak by se dalo předpokládat. Stojí na prvním vnitřním pilíři. Podle starých kronik, které se většinou shodují byl základní kámen mostu položen v roce 1357. Oficiálním stavitelem je považován Petr Parléř.
V poslední době však vzniká hypotéza, že stavitelem byl kameník Oto zvaný též Otlin. S mostem je spjato mnoho legend. Nejznámější je ta, že do malty byla přidávána vajíčka. Pozdější rozbory však ukázaly, že vajíčka se nepřidávala, ale naopak byla nalezeny pozůstatky po mléce a víně.
O stavbě národního divadla začali vlastenci uvažovat již v roce 1844. Stavba Národního divadla pak trvala poměrně dlouho, protože budova byla vskutku monumentální. Navíc se zvyšovaly náklady během stavby divadla. V roce 1865 byl vyzván profesor pozemního stavitelství Josef Zítka, aby vytvořil návrh Národního divadla. Jeho návrh poté zvítězil v konkurzu a mohlo se začít se stavbou. Koncem roku 1868 byly postaveny základy divadla a v roce 1877 byla dostavena střecha. V roce 1873 se pořádaly konkurzy na výzdobu Národního divadla. Nakonec se výtvarně na stavbě divadla podíleli Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a také Julius Mařák.
Poprvé se dveře Národního divadla otevřely v roce 1881 a to přesně 11. června. Divadlo navštívil princ Rudolf. Premiérově se hrála Smetanova Libuše. První ředitel divadla byl operní zpěvák a také pedagog Jan Nepomuk Maýr. V divadle se stihlo odehrát ještě jedenáct představení a poté byla budova uzavřena z důvodů dokončovacích prací. Při těchto pracích však došlo k požáru divadla a byla zničena měděná kupole, hlediště a opona.
Tento požár byl veřejností přijat jako národní tragédie. Okamžitě proto začala sbírka na obnovu Národního divadla, kdy se za pouhých 47 dní vybral milion zlatých. Na sbírce se účastnilo 45 procent obyvatel Prahy. Divadlo bylo úspěšně obnoveno a otevřeno 18. listopadu 1883, kdy se opět hrála Libuše.
Komentáře