Generálním shromážděním, které proběhlo v Guadalajaře 25.září 2008 bylo přijato ustanovení, že 16. kongres IAOH se uskuteční v Praze v červenci 2010. Toto ustanovení bylo přijato po návrhu ÚSD a České asociace orální historie.  Na následující dva roky byl také zvolen Miroslav Vaněk členem výkonného výboru IAOH. Mezinárodní asociace orální historie je celosvětová organizace, která schraňuje orální historii a zkušenosti členských zemí. Pro bližší přiblížení je orální historie kvalitativní výzkumnou metodou, která se užívá ve společenských vědách. Hlavně jde o sociologii, historii, politologii, etnografii, antropologii a mnoho dalších vědních oborů. Lze ji jednoduše vysvětlit jako obraz lidské minulosti popsaný slovy.

Hlavním cílem této vědní disciplíny není získávání faktů, ale subjektu rozhovoru a jeho individuálních sdělení, prožitků a rozhodování ve složitých životních situacích. Tato metoda se vyskytuje také v žurnalistice a laické praxi. Obor vznikl v první polovině 20.století. První výzkumy byly dokončeny v době velké hospodářské krize. V USA bylo první centrum založeno v roce 1948 při Kolumbijské univerzitě. Okruhy výzkumu mlžeme dělit na příslušníky elit, což jsou bezejmenní lidé nebo marginalizované skupiny a zkoumání lokálních historií a tradic.

V roce 1967 byla založena americká OHA a v roce 1973 britská OHS. První konference proběhla v roce 1976 v Bologni. IOHA, což je mezinárodní organizace byla založena v roce 1996. V současné době tuto vědní disciplínu velmi ovlivňuje internetové médium.

Vložil Historie | Štítek , | Zanechat komentář

Historie Prahy

Jedno z nejstarších slovanských osídlení v okolí Prahy se soustřeďovalo kolem dnešního Veleslavína již v 8. století. V roce 885 vznikl první kostel. Obchodnická osada v místech Malé Strany vznikla již v 10. století. Protože v zemích všeobecně roste význam křesťanství, je od roku 973 v Praze i biskupství, které spadalo pod mohučské biskupství. Prvním arcibiskupem byl zvolen mnich Dětmar. Osady, které byly pod hradem se postupem času rozvíjeli a zvětšovali, až se spojili v jedno velké město. V roce 1172 byl dokončen Juditin most přes řeku Vltavu. V roce 1230 poté co se sjednotily další obce bylo Staré Město obehnáno hradbami. Na druhé straně řeky v té době vznikají i Hradčany.

V roce 1338 byla založena Staroměstská radnice. Během povodní v roce 1342 byl stržen Juditin most a místo něj poté postaven most Karlův. V roce 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a byla zahájena výstavba Katedrály svatého Víta. V roce 1348 byla díky listině císaře Karla IV. založena Univerzita Karlova. V té době bylo založeno i Nové Město Pražské.

Díky tomuto založení se Praha stala jedním z největších měst Evropy. V roce 1391 byla vybudována Betlémská kaple, v níž později kázal i slavný Jan Hus. Po upálení Jana Husa v Kostnici došlo k tomu, že postupně všechna města v Praze ovládli Husité. Následně byl u vlády Zikmund Lucemburský, který vyslal křížovou výpravu na Prahu. Ta byla poražena a Husité slavili úspěchy až do roku 1434, kdy padli v Bitvě u Lipan. Následně byl zvolen králem Jiří z Poděbrad. Praha se pak následně stále více vyvíjela a stávala se centrem Evropského obchodu, kterým je dodnes.

Vložil Historie Prahy | Štítek , , | Zanechat komentář

Nejstarší most, který stojí přes řeku Vltavu je právě Karlův most. Je to zároveň druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Karlův most nahradil předchozí most Juditin, který byl stržen v roce 1342 při jarním taní ledů. Stavba Karlova mostu začala v roce 1357 a byla dokončena v roce 1402. Praha se tak stala díky novému mostu významnou cestou evropských obchodníků. Na mostě je jednatřicet sochami a sousoší. Oficiální název Karlův most byl vžit až kolem roku 1870. Předtím se mu říkalo pouze most Kamenný nebo Pražský. Most je dlouhý 515,76 metru a jeho šířka kolísá mezi 9,40 a 9,50 metru. Výška je 13 metrů nad normální hladinou.

Moste tvořen 16 oblouky. Během své délky je most třikrát zalomen a proti proudu řeky je mírně vypuklý. Na mostě jsou také tři věže. Na Malé Straně je to menší a větší Malostranská mostecká věž. Na druhé straně je to Staroměstská mostecká věž. Tato věž však nestojí na krajní opěře mostu, jak by se dalo předpokládat. Stojí na prvním vnitřním pilíři. Podle starých kronik, které se většinou shodují byl základní kámen mostu položen v roce 1357. Oficiálním stavitelem je považován Petr Parléř.

V poslední době však vzniká hypotéza, že stavitelem byl kameník Oto zvaný též Otlin. S mostem je spjato mnoho legend. Nejznámější je ta, že do malty byla přidávána vajíčka. Pozdější rozbory však ukázaly, že vajíčka se nepřidávala, ale naopak byla nalezeny pozůstatky po mléce a víně.

Vložil Historické památky | Štítek , , , | Zanechat komentář

O stavbě národního divadla začali vlastenci uvažovat již v roce 1844. Stavba Národního divadla pak trvala poměrně dlouho, protože budova byla vskutku monumentální. Navíc se zvyšovaly náklady během stavby divadla. V roce 1865 byl vyzván profesor pozemního stavitelství Josef Zítka, aby vytvořil návrh Národního divadla. Jeho návrh poté zvítězil v konkurzu a mohlo se začít se stavbou. Koncem roku 1868 byly postaveny základy divadla a v roce 1877 byla dostavena střecha. V roce 1873 se pořádaly konkurzy na výzdobu Národního divadla. Nakonec se výtvarně na stavbě divadla podíleli Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a také Julius Mařák.

Poprvé se dveře Národního divadla otevřely v roce 1881 a to přesně 11. června. Divadlo navštívil princ Rudolf. Premiérově se hrála Smetanova Libuše. První ředitel divadla byl operní zpěvák a také pedagog Jan Nepomuk Maýr. V divadle se stihlo odehrát ještě jedenáct představení a poté byla budova uzavřena z důvodů dokončovacích prací. Při těchto pracích však došlo k požáru divadla a byla zničena měděná kupole, hlediště a opona.

Tento požár byl veřejností přijat jako národní tragédie. Okamžitě proto začala sbírka na obnovu Národního divadla, kdy se za pouhých 47 dní vybral milion zlatých. Na sbírce se účastnilo 45 procent obyvatel Prahy. Divadlo bylo úspěšně obnoveno a otevřeno 18. listopadu 1883, kdy se opět hrála Libuše.

Vložil Historické památky, Historie Prahy | Štítek , , | Zanechat komentář

Zakladateli templářů bylo spolek francouzských rytířů. Bylo jich devět a čele stál Hugonem de Payns a Godefroyem de Saint Omer. Jejich prvním účelem byla záchrana a ochrana poutníků mezi Jeruzalémem a Jaffou. Sídlem řádu bylo skalní chrám Kubbat as-Sachrá. Název řádu vychází z latinského templum. Autorem první řehole řádu byl opat Clairvaux sv. Bernard, který se také velmi zasloužil o rozmach řádu. V té době měl řád asi tři sta rytířů, kteří pod sebou měli další tři tisíce mužů. První neúspěch řádu přisel se ztrátou města Edessa. Tato ztráta se pak výrazně projevila v politice řádu. Další neúspěchy v roce 1187 a 1244, kdy Evropané ztratili Jerusalém byly také velmi významné.

Poslední pevnost St.Jean d’Acre padla v roce 1291. Tímto skončila přítomnost křižáckých armád ve Svaté zemi. Templáři se se začali vracet do Francie přes Kypr a Sicílii. Na začátku 13. století se templáři stali významnou ekonomickou silou. Jejich vliv sahal i do politických a vojenských kruhů. Pozemky řádu se nacházely po celé Evropě a Středním východě. Řád vydělával na obchodování se Svatou zemí ohromné jmění. V roce 1221 byl v Paříži vybudován Templ, který se stal novým centrem řádu.

V této době však původní myšlenky řádu neplatily. V Templu byla uskladněna i velké část královské pokladnice. Templ však sloužil i jako útočiště pronásledovaných.

Vložil Historie měst | Štítek , , | Zanechat komentář

Existence České republiky jako subjektu, který má mezinárodní právo, byla uznána drtivou většinou států v roce 1993. Velmi důležitou roli v tomto směru hrálo přijetí České republiky na Organizace spojených národů. Toto proběhlo 19.ledna 1993. Jedinou výjimkou v tomto směru bylo Lichtenštejnsko, které stát Česká republika uznalo až 14. února 2010. Důvodem byly spory majetkového charakteru, které vznikly již mezi Lichtenštejnskem a Československem. Do současné doby se táhnou spory o majetek ze sporů o vyvlastnění majetku rodu Lichtenštejnů podle Benešových dekretů. Naštěstí nebyla snaha o nepřijetí České republiky do mezinárodních organizací úspěšná.

Česká a Slovenská republika se později na mezinárodní scéně etablovaly jako nástupnické státy Československa. Později oba státy musely podepisovat desítky smluv, které byly dříve vedeny jako oboustranné. Od roku 1996 existuje v české republice Senát. Senát je horní komorou českého Parlamentu. V roce 2000 začaly fungovat samosprávné kraje, které nahradily předchozí okresy. Každý kraj převzal mnoho kompetencí centrální správy. V roce 1999 byla Česká republika přijata do NATO. Armáda naší republiky se pod vedením NATO účastnila vojenských operací v Kosovu a Afghánistánu i Iráku.

Referendem byl v roce 2003 schválen vstup do Evropské unie. Tento vstup se oficiálně uskutečnil 1. května 2004. Od roku 2007 jsme členem Schengenského prostoru. V roce 2009 Česká republika působila půl roku jako předsednická země Evropské unie.

Vložil Historie | Štítek , , | Zanechat komentář

Karlovy Vary leží v západních Čechách a jsou metropolí Karlovarského kraje. Počet obyvatel města přesahuje 50 000 a jeho rozloha je téměř 60 kilometrů čtverečních. Město je proslulé svým lázeňským střediskem a sklářským a potravinářským průmyslem. Historie Karlových Varů sahá do 14. století. Konkrétně v roce 1350 měl Karel IV. na svých cestách mezi loketskými lesy, nechat založit lázně na místě údajného pramene. Lázně se nejprve jmenovaly Horké Lázně u Lokte, ale později byly přejmenovány na současný název.V roce 1370 byla městu udělena městská práva. První odborná kniha o Karlových Varech vyšla v roce 1522 v Lipsku. V roce 1807 se ve městě začal vyrábět dnes již světoznámý likér Becherovka.

V letech kolem roku 1850 se ve městě značně začal rozvíjet průmysl, který byl zaměřen na vývoz pramenité vody. V roce 1870 byly Vary připojeny na evropskou železniční síť. Na konci 19.století se začínají měnit také architektonicky. V roce 1946 vznikl mezinárodní filmový festival pořádaný zde v Karlových Varech. Tento festival vždy přiláká majetné turisty a světové hvězdy stříbrného plátna. Ve městě najdete kromě lázní také mnoho památek, v čele se šesti kostely.

Vložil Historie měst | Štítek , , | Zanechat komentář